Kniha návštěv

Při čtení jsem vzpomínala na naše začátky, je tomu už tak strašně dávno a přitom je to jenom chvilička v životě. Vzpomínám a slzy se mi koulí jako hrachy, na všechny ty , které jsem osobně znala a se kterými jsem měla možnost být. Cochcitu postrádám dodnes a nejenom jí ale i Bobše, Bajdu, Karlíka, Šulínku a ostatní....Jarko však víš, i ty mi chybíš, naše povídání, naše společné cesty po závodech,cvičácích i výstavách.... Osud tomu chtěl, že jsme se od sebe vzdálily, ne přátelstvím a v myšlenkách, ale jenom kilometrama. Web máš nádherně udělaný, je vidět, že je vytvářený s láskou a s citem. Jen tak dál.