Historie

  Uprostřed jsem já a Ark Jitona, vlevo Katka Fišerová

 a Ambra z Krala, v pravo Martina Žočková

V kynologii se pohybuji od roku 1972. Můj první pes s průkazem původu byl Ark Jitona, vlkošedý německý ovčák, narozený v červnu 1973. Měl vynikající povahu, lehce se učil, přes všestranný výcvik a záchranařinu jsme se v 70. letech dostali mezi kynology, na které dodnes ráda vzpomínám a bohužel již jich řada není mezi námi. Do roku 1987 jsem se zabývala převážně všestranným výcvikem psů, záchranařinou, předvýchovou vodících, výcvikem vodících a asistenčních psů. V 80. letech jsem zvládla instruktorské a figurantské zkoušky. Zabývala jsem se také v rámci kynologie předvýchovou branců-kynologů pro armádu. Spoluorganizovala jsem různé kynologické akce, závody, svody, bonitace, výstavy. Posledními aktivitami se zabývám dodnes. Navíc působím jako rozhodčí pro exteriér psů a poradce chovu.

                        Výstava v Třebčíně

      Od roku 1987 mám chovnou stanici Drofa. Název vznikl spojením počátečních písmen  slov Drožovic familie. Tento název mám bezezměny chráněný i mezinárodně. Chovat jsem začínala na feně německého ovčáka Trixi Clark. A to zásluhou mojí kamarádky Kateřiny Fišerové-Beranové. V chovu u nás působila i střední kníračka pepř a sůl Monny Subava (1991-2004).

Trixi Clark - 12 měsíců                           Monny Subava-4 roky

      V roce 1990 jsme si zakoupili malou kníračku pepř a sůl Binu z Královské stolice,od chovatelky Vítězslavy Mathesové z Mokrovrat u Dobříše.

Bina

Na ní jsme v září 1992 odchovali první štěňátka malých pepřáků.Byla to fantastická máma, která mi ve svých šesti vrzích dala lepší potomky, než byla ona sama. Odešla na věčnost v polovině srpna 2004, v 15 letech. Z prvního vrhu zůstala doma fenka jménem Anuschka. Byla vůbec prvním narozeným štěňátkem u nás. A potom to šlo geometrickou řadou. Občas se vrátilo štěňátko zpět. Někdy jsem musela řešit adoptivní majitele v případě úmrtí původního majitele. Taková kuriozní příhoda byla při povodních v roce 2002, kdy z povodňovou vlnou uplaval i náš Paris a opět byl nalezen po proudu řeky. Přežil, ale domů se vrátit nemohl. Poskytli mu blažený psí život noví majitelé od Sokolova.

         Můj život s malými knírači je protkán spoustou přenádherných zážitků a milých přátelství. Vzpomínám na paní Miloslavu Havlínovou. Byla to moje první poradkyně chovu tehdy Středočeské pobočky KCHK, po sloučení klubů v roce 1990.

Pomohla mi vklouznout mezi chovatele kníračů. Její rady byly vždy nad zlato.

Hlavně jsem ji vděčná za to, že mě naučila upravovat srst kníračů. Bohužel zemřela v prosinci 1997 a od té doby jsem si musela poradit ve všem sama. Od ní jsem měla střední kníračku pepř a sůl Monny Subavu.

       Monny, to byla přívětivá vousatá psí dáma. S touto fenou jsem složila i ZVV1, perfektně zvládala obrany...... Vzpomínám na ni s velkou nostalgií....

       Dalším člověkem, kterému jsem velmi vděčná za svoje pozdější úspěchy v chovu, je paní Libuška Stikarovská, chov.stanice Moldau North. Ona mi ukázala cestu, kudy jít dál. Její knírači byli tím, co mě motivovalo. A ne vždy to bylo v souladu s představami generace chovatelů a funkcionářů klubu 90. let. Byla jsem mezi prvními chovateli u nás, kdo využil v chovu její importovaného psa Rheingau Aristidese of Moldau" Karlíka".

Po něm byl můj úspěšný odchov C v květnu 1995.

         CH.Urschula Moldau North a ICH. Clark Drofa

Příchodem fenky Urschula Moldau North, jsem si mohla vytvořit další linii. Podařilo se mi dostat své knírače do typu, který se mi tolik líbil v zahraničí koncem 90. let a začátkem nového století.

       Bylo to hodně práce, chovatelského štěstí a hodně trpělivosti.  Právě nyní se po dvou letech nemoci vracím pomaloučku k chovu svých tolik oblíbených malých pepřáků. Snad se nám bude dařit.......

       Hlavně musím poděkovat svému manželovi a celé rodině za nesmírnou trpělivost s mým celoživotním

koníčkem, za to že se na ně mohu ve všem spolehnout.!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!